Ekonomiku táhly koncem roku níže výdaje domácností
Zpřesněný odhad vývoje HDP v posledním letošním kvartálu přinesl mírnou úpravu směrem dolů, kdy odhadovaný mezikvartální pokles dosáhl 0,4 % namísto původně předpokládaných -0,3 %. V meziročním srovnání to znamená, že ekonomika proti 4Q 2021 rostla jen o 0,2 % (místo původních 0,4 %). V důsledku došlo i k úpravě celoročního výsledku, kdy HDP za celý rok 2022 reálně vzrostlo o 2,4 %, místo původně uváděných 2,5 %.
Kromě mírných úprav byla zveřejněna i podrobná struktura, která odhaluje zcela jasného a dopředu očekávaného viníka stojícího za slabým výsledkem české ekonomiky. Je jím spotřeba domácností, která mezičtvrtletně poklesla o 2,8 %, meziročně o 5,5 % – výrazně více než ve své prognóze očekávala ČNB (-3,3 % r/r), což představuje holubičí signál. V rámci meziročního srovnání (+0,2 %) měly výdaje domácností silně negativní vliv, kdy z celkového výsledku ubraly necelé 3 procentní body, podobně jako v 3Q 2022.
Negativní dopad naznačovala již průběžně zveřejňovaná data z maloobchodu, kdy meziroční výsledky skončily v posledních třech měsících loňského roku hluboko v záporných číslech. K výraznému snížení spotřeby došlo zejména na pozadí silného propadu reálných mezd, ale i nejistého výhledu ohledně dalšího ekonomického vývoje. Více než 10% meziroční propad u (reálných) výdajů za potraviny naznačuje, že část nákupů domácností zároveň mohla být realizována mimo českou ekonomiku ve snaze využít příznivějšího cenového vývoje v některých zahraničních zemích.
Opačným jazýčkem na vahách byl naopak čistý export, kdy do meziročního výsledku zahraniční poptávka přidala 2,4 p.b. a takřka kompletně kompenzovala negativní příspěvek ze strany domácí spotřeby. Mezičtvrtletně zůstal objem dovozů stejný, vývoz rostl reálně o 0,5 %. Růst se ale dostavil pouze na straně vývozu služeb (+7,5 %), naopak vývoz zboží po čtyřech mezikvartálních kladných příspěvcích v řadě poprvé mírně klesal. V meziročním vyjádření lze na obou stranách pozorovat výrazný růst, kdy dovoz rostl o 7,6 %, vývoz pak, i díky oživení v automotive na pozadí lepších vztahů v dodavatelských řetězcích, rostl o 9,7 %.
Fixní investice zaznamenaly mezikvartální pokles (-1,1 %) podpořený především slabšími investicemi do dopravních prostředků (-4,0 %), také do ostatních budov a staveb (-7,3 %). Meziročně tvorba hrubého fixního kapitálu zůstala dále v plusu (+4,6 %).
Výdaje vládních institucí rostly mezikvartálně o 3,9 %, a to zejména na pozadí růstu individuálních výdajů (+6,9 %). Meziročně výdaje vládních institucí rostly o 0,9 %.
Česká ekonomika se podle našeho odhadu již nachází poblíž bodu zvratu, kdy v prvním letošním čtvrtletí očekáváme výsledek okolo nuly, a to jak v případě mezikvartálního, tak meziročního výsledku. Ve zbytku roku předpokládáme postupné oživení i na pozadí zlepšující se zahraniční poptávky, což by mělo přispět k celoročnímu letošnímu růstu o 0,9 %. Pro srovnání, průzkum agentury Bloomberg ukazuje, že mediánový odhad předpokládá pro letošek pokles, a to o 0,1 %. U řady odhadů ovšem dochází v posledních měsících k postupnému posunu vzhůru.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank